|
|
Dieta u pacientů po totální pankreatektomii
ŠEDIVÁ, Denisa
V bakalářské práci "Dieta u pacientů po totální pankreatektomii" se zabývám stravováním pacientů, kteří podstoupili pankreatektomii. Úvod teoretické části je zaměřen na anatomii a funkci slinivky břišní. Další část práce je orientována přímo na karcinom pankreatu, jeho epidemiologii, incidenci, příčiny vzniku karcinomu a jeho vývoj. Dále se zabývám klinickými příznaky, léčbou onemocnění a samotnou pankreatektomií. Poslední část práce je orientována na výživu pacientů po operaci. Dále se v této části zabývám pankreatickou dietou, diabetickou dietou a dietou při chemoterapii, kterou mnozí z respondentů podstupují. Jako cíl práce jsem si zvolila zmapovat stravování pacientů s tímto onemocněním. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak je náročné sloučit 3 diety dohromady. Zaměřila jsem se na zmapování příjmu základních živin, tedy sacharidů, tuků a bílkovin. Praktickou část jsem zpracovala jako kvalitativní výzkum. Výzkumu se zúčastnilo šest respondentů. Bohužel jen dva z nich mi poskytli hodnoty glykémií, abych mohla zhodnotit, zda se stravují v rámci zásad diabetické diety. Výsledek byl velice překvapující. Vzhledem k závažnosti onemocnění se většina respondentů stravovala prakticky bez omezení. Jedli vše, na co měli chuť, s výjimkou velmi sladkých pokrmů, (například dortů, buchet) a smažených pokrmů. Jediné, o co se zajímali, byly správné hodnoty glykémií. I přes to, že všichni respondenti prodělali váhový úbytek, jejich nynější stravování splňuje platná doporučení a žádný z nich podle výsledků nedostatkem některé z makroživin netrpí.
|
|
| |
|
|
Kazuistika fyzioterapeuticke pece o pacienta po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu
Lonek, Jan ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Charvát, Robert (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu Cíle: Cílem této práce je zpracování kazuistiky pacienta po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu z pohledu fyzioterapeuta. Kazuistika je doplněna o teoretické informace o transplantaci a o onemocnění pacienta, kterým je diabetes mellitus. Metody: Práce je rozdělena na část obecnou a část speciální. V obecné části jsou na základě odborné literatury shrnuty základní poznatky o diabetu mellitus, kombinované transplantaci ledviny a pankreatu a následné fyzioterapeutické péči. Odborná část práce popisuje průběh rehabilitace, kterou pacient podstoupil během mé souvislé odborné praxe v Institutu klinické a experimentální medicíny od 22. 1. do 16. 2. 2018. Výsledky: Během terapií byla obnovena pacientova celková kondice a soběstačnost, což byly hlavní cíle terapeutického plánu. Dále bylo dosaženo odstranění reflexních změn měkkých tkání, a to zejména v abdominální oblasti. Klíčová slova: diabetes mellitus, transplantace, pankreas, ledvina, fyzioterapie
|
|
|
Funkční role Islet1 ve vývoji pankreatu
Malfatti, Jessica ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Krausová, Michaela (oponent)
1 Abstrakt Diabetes mellitus je onemocnění vyznačující se ztrátou a nefunkčností inzulín produkujících buněk vedoucí k hyperglykémií, která dlouhodobě škodí organismu. Pro budoucí možnou terapii je klíčové pochopení funkce jednotlivých faktorů účastnících se diferenciace a maturace endokrinních buněk pankreatu. Cílem této práce bylo objasnit funkční roli ISL ve vývoji pankreatu. ISL1 je exprimován ve všech endokrinních buňkách Langerhansových ostrůvků, avšak stále není jasné, jakou má tento transkripční faktor funkci, a to především v časné pankreatogenezi. Globální delece Isl1 genu je embryonálně letální, proto byl pro studium vývoje pankreatu použit modelový organismus s tkáňově specifickou delecí Isl1 pomocí Cre-loxP systému. V této práci byl studován efekt delece Isl1 v Neurod1-Cre pozitivních buňkách na strukturu Langerhansových ostrůvků, buněčné zastoupení endokrinních buněk a relativní expresi genů v časném embryonálním vývoji. Byla zjištěna defektní architektura ostrůvků spolu s postnatální absencí α-buněk a snížená exprese genů důležitých pro specifikaci α linie buněk a jejich následnou funkci. Sekundárním výstupem byla optimalizace protokolu pro efektivní sortování endokrinních buněk pomocí fluorescenční průtokové cytometrie, která v budoucnu umožní specifické molekulárně biologické analýzy....
|
|
|
Sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu
Mohelníková Duchoňová, Beatrice ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Úvod: Cílem této práce bylo sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu. První část se zabývá etiologickými faktory, a to vlivem polymorfismů v biotransformačních enzymech a genetických alterací v genu CHEK2 na vznik těchto malignit. V druhé části jsou analyzovány geny transportu cytostatik jako případné prognostické a prediktivní markery odpovědi na onkologickou léčbu. Materiály a metody: Polymorfismy a další genetické alterace byly zjišťovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR a PCR-RFLP metody v DNA získané z krve pacientů. Byla hodnocena frekvence polymorfismů a posuzován jejich význam s ohledem na dostupná epidemiologická data. Exprese genů byly stanoveny metodou qPCR v párových vzorcích tkání nádoru a okolního parenchymu. Výsledky: Pro většinu námi sledovaných polymorfismů se nepodařilo prokázat vztah mezi jejich přítomností a rizikem vzniku obou těchto malignit. Variantní alela CYP2A13*7, byla nalezena u 7 z 265 hodnocených zdravých kontrol, ale nebyla nalezena u žádného pacienta s karcinomem pankreatu. Výskyt variantní alely GSTP1-Val a genotypu GSTT1-null byl naopak spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu pankreatu (OR=2,38; 95% CI=1,17- 4,83). V souboru pacientů s kolorektálním karcinomem byl genotyp GSTT1-null v kombinaci...
|
|
|
Příprava preptinu, peptidu sekretovaného beta buňkami, a jeho vliv na sekreci insulinu
Zrubecká, Denisa ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Slinivka břišní vylučuje řadu látek podílejících se na regulaci fyziologických procesů v organismu. Po dlouhou dobu se vědělo, že beta buňky slinivky vylučují insulin. Spolu s ním vylučuje ale i další látky, mezi nimi mnoho peptidů, jako jsou insulinu podobné růstové faktory IGF, kratší peptidy jako amylin a jiné. Ve směsi těchto peptidů produkovaných slinivkou byl v roce 2001 skupinou Ch. Buchananové z Univerzity v Aucklandu identifikován peptid dlouhý 34 aminokyselin, které sekvencí přesně odpovídají části proformy insulinu podobného růstového faktoru 2 (pro-IGF-2). Tento peptid byl nazván preptin. Následně bylo zjištěno, že preptin má pozitivní vliv na proliferaci osteoblastů a že zesiluje sekreci insulinu z beta buněk v přítomnosti glukosy. V současnosti je aktivně studován zejména jeho vliv na proliferaci kostních buněk za účelem možného využití v léčbě osteoporózy. Tato práce se soustředí na přípravu a charakterizaci lidského a potkaního preptinu a také jejich dvou fragmentů obsahujících aminokyseliny 1-16 a 17-34 syntézou peptidů na pevné fázi. Další část je zaměřena na testování vlivu potkaního preptinu a jeho fragmentů na sekreci insulinu v linii potkaních beta buněk INS-1E. Součástí práce jsou také vazebné testy lidského preptinu a jeho fragmentů na insulinový receptor a IGF-1 receptor...
|
|
|
Vývoj a funkce endokrinních buněk pankreatu
Hamplová, Adéla ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Berková, Zuzana (oponent)
Onemocnění Diabetes mellitus postihuje téměř 300 miliónů lidí na světě. K rozvoji diabetu dochází dysfunkcí nebo snížením počtu inzulín produkujících β-buněk, které jsou součástí endokrinního pankreatu. Z toho důvodu je důležité pochopení vývoje a funkce endokrinních buněk pankreatu. Práce vychází z hypotézy, že transkripční faktor NEUROD1 je klíčový faktor pro vývoj pankreatu a pro následné udržení funkce endokrinní tkáně. Pro studium role tohoto transkripčního faktoru ve vývoji a funkci pankreatu byl pomocí Cre- loxP systému vytvořen myší model s tkáňově specifickou delecí Neurod1 v Isl1 pozitivních buňkách (Neurod1CKO). Imunohistochemické analýzy na pankreatech v embryonálním dni 17,5 a postnatálním dni 0 potvrdily nepostradatelnost NEUROD1 pro správný vývoj, organizaci endokrinní tkáně a celkové množství endokrinních buněk pankreatu. Pro lepší porozumění molekulárních změn byly provedeny quantitativní PCR analýzy genové exprese ve věku embryonálního dne 14,5 a postnatálního dne 1. Pro studium změn exprese byly vybrány geny důležité pro vývoj a funkci pankreatu. Tyto analýzy ukázaly změny v expresi genů sloužících jako markery endokrinního pankreatu (Pdx1, Neurog3, Pax6), genů hormonů produkujících endokrinními buňkami (Inzulín 1, Inzulín 2, Glukagon), genů důležitých pro diferenciaci...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeuticke pece o pacienta po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu
Lonek, Jan ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Charvát, Robert (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu Cíle: Cílem této práce je zpracování kazuistiky pacienta po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu z pohledu fyzioterapeuta. Kazuistika je doplněna o teoretické informace o transplantaci a o onemocnění pacienta, kterým je diabetes mellitus. Metody: Práce je rozdělena na část obecnou a část speciální. V obecné části jsou na základě odborné literatury shrnuty základní poznatky o diabetu mellitus, kombinované transplantaci ledviny a pankreatu a následné fyzioterapeutické péči. Odborná část práce popisuje průběh rehabilitace, kterou pacient podstoupil během mé souvislé odborné praxe v Institutu klinické a experimentální medicíny od 22. 1. do 16. 2. 2018. Výsledky: Během terapií byla obnovena pacientova celková kondice a soběstačnost, což byly hlavní cíle terapeutického plánu. Dále bylo dosaženo odstranění reflexních změn měkkých tkání, a to zejména v abdominální oblasti. Klíčová slova: diabetes mellitus, transplantace, pankreas, ledvina, fyzioterapie
|
|
|
Vývoj a funkce beta-buněk
Hamplová, Adéla ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Inzulín produkující β-buňky se vyskytují v endokrinním pankreatu. Jsou součástí Langerhansových ostrůvků spolu s α-, β-, δ-, ε- a PP-buňkami produkujícími glukagon, somatostatin, ghrelin a pankreatický polypeptid. Inzulín reguluje vstup glukózy do buněk a tím přispívá k regulaci energetického metabolismu. Vývoj β-buněk, stejně jako vývoj celého pankreatu, je složitý proces. Nejlépe byl vývoj popsán na myším modelu. Během vývoje dochází postupně k proliferaci, diferenciaci buněk a celkové organogenezi pankreatu. Morfologické a funkční procesy jsou regulovány transkripčními faktory. Pankreatický duodenální homeoboxový gen 1 je transkripční faktor, který je exprimován v prekurzorech endokrinních, exokrinních a duktálních buněk. Neurogenin 3 je exprimován v prekurzorech buněk Langerhansových ostrůvků. Islet 1 reguluje tvorbu Langerhansových ostrůvků, stejně tak jako párové domény transkripčních faktorů 4 a 6, jejichž exprese je později omezena pouze na β-buňky. Transkripční faktory Islet 1 a Neurod 1 regulují produkci inzulínu v β-buňkách. Mutace v genech kódujících transkripční faktory, které jsou exprimovány ve vyvíjejícím se pankreatu, vedou k nesprávnému vývoji a k narušení funkce β-buněk. Poruchy sekrece inzulínu nebo jeho působení, případně kombinace obojího vedou ke vzniku diabetes mellitus....
|
|
| |
host ::
RSS.